Buďme tady doma!

digg del.icio.us TRACK TOP
Od blechovan | Zarazeno v trpké úsměvy | Zatim zadne komentare.

Jdu po Vyškově a nestačím zírat. Tam, kde bývala prodejna Česká kniha, dnes nabízí místním občanům řečí srozumitelnou

Family market

FOOD

Nepříliš daleko odtud, kam jsem před řadou roků chodil na tržnici a do mléčného baru, tvrdě na nás vydělává Komerční banka. Hádejete, komu patří! Je to dcera mateřské banky

Société Générale.

Ještě pokud byla Česká spořitelna českou postavila si v ulici Jana Šoupala moderní budovu. Dnes rakouská Česká spořitelna část prostoru s výhodou pronajímá jiným, dokonce i českým firmám. Někdejší naše spořitelna je dnes dcerou rakouské

Erste bank

No fakt! Buďme tady doma, volali v listopadu 1989 možná stejní, kteří dnes chtějí vítat kdejakého imigranta.

Proč mají státy armády?

digg del.icio.us TRACK TOP
Od blechovan | Zarazeno v názory | Zatim zadne komentare.

Jak který stát, že ano? Fašistické či někdejší koloniální metropole budovaly armády, aby zajistily výboje, podrobení slabších a jejich vysávání vítěznými zeměmi.

Jako občan jsem přesvědčen, že armády mají státy budovat ne proto, aby byly připraveny zahájit válku, ale aby válce předešly. Silná a bojeschopná armáda svou pouhou existencí odstraší nepřítele od pokusů silou si v dané zemi prosadit své, své výhody. Rozhodující je první linie, to znamená vzájemná spolupráce výhodná pro všechny zúčastněné strany a diplomatická jednání při řešení vzniklých mezinárodních problémů.

Proto, že rovnováha sil dvou světových systému bezpochyby po několik poválečných desetiletí existovala, k velké válce nedošlo, byť to nebylo při překonávání rozporů nikdy snadné.

Jakmile byla narušena tzv. odstrašující vojenská rovnováha, už se „vesele“ válčilo. Tak došlo k rozvrácení Jugoslávie, na jejímž místě vedle typicky evropských států vznikly i dvě muslimské enklávy, zvláště ta kosovská. Jakmile si jedna skupina armád, to údajně obranné společenství NATO, mohla být jista vítězstvím, už v rozporu s mezinárodním právem a pod vylhanou záminkou rozvrátilo dříve stabilní sekulární Irák.

Mohli bychom pokračovat.

Je věcí představitelů jednotlivých států, kteří by měli jednat v zájmu občanů, co jim vyslovili důvěru, aby zásada rovnováhy vedla k míru, ne k zničujícím válečným zločinům, jako třeba v Iráku.

Jaký lze vyvodit závěr? No přece ten, který je uveden již v první větě této stati.

Armády jsou proto budovány, aby ubránily danou zem a její občany, ne proto, aby vnucovaly své zájmy zemím s jinými tradicemi a zvyky, ne proto, aby vítěz bohatl na kořistění i utrpení slabších.

A teď se zamysleme. Jaké je poslání vojenského uskupení, jehož členy jsme se stali bez vyjádření názoru občanů?

Je to o demokracii

digg del.icio.us TRACK TOP
Od blechovan | Zarazeno v názory | Zatim zadne komentare.

Jedním z principů demokracie je způsob, jakým se jednotliví občané spolupodílejí na rozhodování o celospolečenských otázkách. V případech přímé demokracie se jedná o referenda, kdy občané přímo rozhodují o řešení příslušného problému. Od těch místních až po celospolečenské. Typickou zemí s úspěšnými prvky přímé demokracie je Švýcarsko. To například většinou voličů rozhodlo svého času o volebním zrovnoprávnění žen či zamítlo zavedení tzv. všeobecného (nepodmíněného) příjmu. Švýcarské vedení se nebálo svěřit občanům země rozhodování. To my jsme na tom jinak. Referendum (všeobecné) máme v ústavě, ne však v zákonech. Takže je možné přijat zákon o referendu jen k tomu či onomu bodu. Tak na příklad, když se jednalo o vstup do vojenského paktu NATO, vyjádřil se tehdejší prezident republiky Václav Havel, že „nemůžeme svěřit rozhodování občanům, mohli by rozhodnout chybně“. Tolik k referendu a Havlovu pojetí demokracie.

Náš stát má systém zastupitelské demokracie, tedy voliči dají svůj hlas příslušnému kandidátu nebo volební straně. Zvolený pak jménem občanů rozhoduje.

A jsme u toho. Prezidentský kandidát Drahoš se nechal slyšet, že jako prezident by neschválil vládu, ve které by byli komunisté (i jiné podivnůstky). A to bez ohledu na fakt, že by mohli dostat od občanů takovou důvěru, která by jejich účast ve vládě vyžadovala. Ne, v takovém případě by pan Drahoš řekl: „Tyto já nevolím, s jejich programem nesouhlasím. Nedovolím, byť je to v rozporu s ústavou, aby byli ve vládě.“ A nerespektoval by naši ústavu, protože by pohrdl hlasy příslušného procenta voličů, odevzdanými v demokratických volbách. Není tedy demokrat!

Nebo současný prezident. Za sebe mohu říct, že to není můj kandidát, byť je mi bližší než známý Böm, milionář a německý šlechtic, co by dnes postavil někdejšího prezidenta Beneše před mezinárodní soud. Za co? No za uskutečnění usnesení vítězů nad fašismem z roku 1945 o vysídlení německého obyvatelstva nebo jejich části mimo jiné i z Československa.

Prostě, chci-li se považovat za demokrata, respektují volbu většiny spoluobčanů, byť má podpora patří k nezvolenému (nebo ke zvolené menšině). Nemusím s postoji většiny souhlasit, ale, chci-li se považovat za demokrata, nemohu upírat právo, aby demokraticky zvolení uskutečňovali to, co ve volební kampani slibovali. Mohu kritizovat názory či rozhodnutí vítězů, musím však – a to zdůrazňuji – respektovat vůli voličů. Jinak nejsem demokrat, jen lžidemokrat.

Je zde ovšem nemalý problém. Z praxe víme, že mnozí politici něco jiného před volbami slibují, něco jiného po volbách schvalují. Je tak zřejmé, že základní princip zastupitelské demokracie porušují a měli by být svého mandátu zbaveni.

Řeknu-li tedy, že „tomuto řešení, tomuto člověku jsem podporu nedal“, neznamená to, že jej nebudu respektovat (pokud on plní svůj volební program).

Demokracie buď je, anebo není.

Zásadní odlišnost představ

digg del.icio.us TRACK TOP
Od blechovan | Zarazeno v názory | Zatim zadne komentare.

Ve většině otázek dalšího vývoje se volební strany obvykle velice podobají. Podobnost je dána zájmem většiny voličů, které kandidáti všech stran lákají. Řešit spravedlivě daně, zajistit bezpečnost, podpořit seniory, zvýšit příjmy Sociální demokraté dokonce chtějí zvýšit průměrný příjem na 40 tisícovek. Rád bych věděl, jak chtějí přimět zaměstnavatele, což je u těch nejvýznamnějších výrob a služeb zpravidla cizina, aby respektovali sliby ČSSD.

Je však jedna oblast, ve které zůstala KSČM osamocena. Tou je spravedlivý charakter uspořádání státu. Ani původní nositel myšlenek socialismu, nejstarší politická strana u nás, tedy sociální demokraté, se dnes k socialismu nehlásí. Všechny ostatní strany kromě naší jsou pevně zakotveny na bázi kapitalismu, jen jeho konkrétní podobu (a stupeň začlenění = podřízení cizině) se mírně liší. ČSSD je tak silně prokapitalistická, že je papežštější než standardní kapitalistické skupiny. Dokonce i tzv. národní socialisté, kteří více méně nenaplnili heslo z roku 1946 ‚Byli jsme a budem!‘, už nejsou socialisty. Ba vlastně nejsou téměř vůbec. Právě v tom, že většina volebních a stranických programů jen všelijak upravuje, ale nezpochybňuje základy kapitalismu, nemůže nabídnout dlouhodobě udržitelné řešení, celospolečenských problémů.

Nesporným nedostatkem kapitalistického uspořádání je skutečnost, že takový stát slouží růstu kapitálu a jeho aktivitám, místo toho, aby respektoval a zajišťoval potřeby celé společnosti v přijatelném vyvážení.

Jedině KSČM má strategický cíl Socialismus, tj.:

 

demokratickou společnost rovnoprávných občanů, společnost hospodářsky a politicky pluralitní, postavená na maximální občanské samosprávě, prosperující a sociálně spravedlivá, pečující o zachování a zlepšování životního prostředí, zabezpečující lidem důstojnou životní úroveň a prosazující bezpečnost a mír.

 

Nevyhýbáme se samozřejmě ani řešení aktuálních a dílčích problémů, ale kapitalistické uspořádání je pro nás vzhledem ke své nespravedlivé sociální politice a honbě za maximalizaci zisků menšiny přechodným řešením, jehož náprava má zajistit sociální spravedlnost, rovnoprávné postavení všech vrstev občanů a bezpečnou budoucnost nejen jedné země, ale celého světa. To, že soudobý kapitalismus jen zvýraznil problémy, které již před téměř dvěma stovkami let byly předmětem odmítání, je zřejmé. Neustálý a zvyšující se růst produktivity práce není úměrně doprovázen zvyšujícím se růstem zajištění celospolečenských potřeb – snad mimo zbrojení -, ani odpovídajícím zvyšováním zajištění všech občanů zvláště těch, kteří se svou prací na efektivitě ekonomiky podílejí. Část z pracujících dokonce svou prací nezíská ani dostatek prostředků, které by jim a jejich rodinám zajistily klidný život. (Nízká minimální mzda, pracovní nejistota, zaměstnání s nulovou pracovní dobou a mnohé podobné moderní výmysly.)

Ve volební kampani zdůrazňujme i tyto okolnosti. Pokud bychom volebními programy řešili vždy jen nastávající volební čtyřleté období, nejen že bychom do jisté míry fixovali stávající formu kapitalismu, ale neřešili bychom perspektivní dlouholeté problémy. Kdo myslí jen na nejbližší roky, je jako Francie v XVIII. Století za Ludvíka XV. A madame de Pomapdour s jejich: „Po nás potopa!“

My ale říkáme: „Po nás naši potomci, pro něž chceme vytvořit spravedlivou společnost pro všechny.“

Demokracie podle Drahoše

digg del.icio.us TRACK TOP
Od blechovan | Zarazeno v Povzdech | Zatim zadne komentare.

Prezidentský kandidát Drahoš se odkopal.

Své představy a postoje snad až příliš předčasně prozradil kandidát sídla na Hradu pan Drahoš. Vystoupil v diskusi pro sdružení Paměť národa a tam se svěřil se svými představami o demokracii a humanitě. (Viz P.L. 1.7.2017) On se přece nemusí řídit ústavou!

Zestručněně a zjednodušeně uvedeme několik jeho představ.

O demokracii: pokud budu zvolený prezidentem, nepodpořím vládu, ve které by měli být komunisté. To znamená, že demokracie jen potud, pokud občané rozhodnou v souladu s osobním politickým zaměřením pana prezidentského kandidáta.

O závažných geopolitických otázkách, jako je setrvání České republiky v Evropské unii či v NATO, není vhodné podle názoru pana kandidáta nadvlády nad občany, hlasovat v referendu.

Jinými slovy: občané mohou hlasovat jen o tom, co není rozhodující pro budoucí vývoj republiky. Však si asi vzpomeneme, že stran možného referenda o vstupu do NATO se nechal slyšet i světově známý bombardovací humanista a demokrat Havel, že by občané mohli rozhodnout chybně, proto žádné referendum.

Shrnuto: demokracie jen potud, pokud se to věrchušce hodí, což znamená, že dokáže v daném problému občany zmanipulovat podle svých potřeb.

Humanita. Mašinové byli dle pana kandidáta v právu. Což tedy znamená, že vražda a oloupení pokladníka, který vezl výplaty pro zaměstnance podniku, je v souladu s právem. Rovněž třeba zmrzačit hasiče, který se náhodou přichomýtl, když mašinovci zapalovali stohy, bylo rovněž projevem humanistického jednání. Asi jako to bombardování Jugoslávie v roce 1999. Podřezat omámeného a spoutaného policajta? To je snad i na státní cenu.

Nepovedený vtip je pak Drahošovo tvrzení, že zatímco Zeman republiku rozděluje, on by ji spojoval. Ale antikomunismus už snad přece jen není pro společnost jednadvacátého století, těsně před čtvrtou průmyslovou revolucí, tím nejlepším společenským tmelem.

Nu ale jednu pozitivní vlastnost nesporně vědec Jirka Drahošů má. Je proti Zemanovi, je proti Putinovi, bude poslouchat.

Koho? Berlín, Brusel nebo Washington?

Po tom občanům nic není!

Třístupňové panstvo

digg del.icio.us TRACK TOP
Od blechovan | Zarazeno v Povzdech | Zatim zadne komentare.

Před listopadovým převratem do směrování naší republiky zasahoval jeden řídící stupeň, symbolicky nazývaný Kremlem. Dnes se situace změnila od základů. Kreml neurčuje a neovlivňuje jak řešíme své potřeby a problémy. Zato jej nahradil třístupňový systém nadvlády. Údajně prý demokraticky. No, neviděl jsem ani náznak demokracie třeba v tom, když jsme museli platit francouzským cukrovarníkům odškodné za snížené kvóty výroby cukru, nadiktované Bruselem, případně panu Lauderovi miliardy odškodné, že jeho soukromou investici v telce Nova „nezajistil náš stát“. To jen jako malý příklad.

Také ve vojenské oblasti je ČR tak nějak upozaděna. Nevzpomínám si, že by v době Varšavské smlouvy Kreml poslal naše vojáky do nějakých zahraničních misí, zatímco dnes ta údajně česká armáda téměř nic jiného než mise a přípravu na ně nestíhá. Navíc dokonce i pod německým velením.

Zkrátka a dobře. V současnosti nejsme součástí Rady vzájemné hospodářské pomoci, v níž měl hlavní slovo Kreml, ale v Evropské unii, kde vládne Berlín prostřednictvím Bruselu. A nad tím vším jasně třímá otěže vlády kdožví kým opravdu řízený Washington.

Chudák občan, snažící se v některé obci zajistit či dokonce prosadit potřebné opatření. Má nad sebou tolik řídících stupňů, že se z toho až hlava zatočí. Ty domácí, včetně Sobotků či Nečasů, Topolánků, Špidlů, Grosů, ale především se musí ohlížet vždy nejprve na to, co tomu řekne Berlín, jak rozhodne nevolená většina v Bruselu, ale především, zda se naše panstvo za mořem nerozzlobí, že třeba málo kupujeme u něj zbraně či některé šmejdy.

Možná, že jednou nastane pohádková situace a Češi budou o svých potřebách rozhodovat sami a podle svých potřeb a schopností. V současnosti však, bohužel, něco podobného nehrozí.

Zkušenosti s triumvirátem

digg del.icio.us TRACK TOP
Od blechovan | Zarazeno v trpké úsměvy | Zatim zadne komentare.

V antickém Římě bylo dlouhé období, kdy se o vládu v říši dělili tři významní politici, tak zvaný triumvirát.

Co bylo pro tyto triumviráty typické? Na jeviště vstupovaly pod heslem v jednotě je síla, jednotní budeme vítězní a podobně, ale postupně se mezi sebou pustili do boje o prvního mezi prvními (třemi).

Zadruhé triumvirové se ujímali moci na vlně úspěchů vlastních i říše, což však nezajistilo skutečnou spolupráci a sjednocení úsilí úspěšných o vedení Říma.

V nedávných dnech vznikl nový triumvirát, tentokrát v České republice. Sobotka, Chovanec, Zaorálek, tito tři králové sociální demokracie, mají mnohem obtížnější situaci než někdejší římští triumvirové. Jednak „se spojili“ právě tehdy, kdy jejich politická úspěšnost je v tak řečeno záporných hodnotách, jednak ani stav naší společnosti, ač ekonomicky relativně dobrý, nenabízí této nesvaté trojici významné až vládnoucí postavení, ale spíš ústupové boje. No, možná ústupový úprk.

V čem je hlavní příčina současného neutěšeného stavu sociální demokracie? Především v lavírování v aktuálních politických otázkách, v neplnění volebních slibů, ba dokonce v odmítání návrhů zákonů (předložených komunisty) třeba o majetkových přiznáních, zatímco nedlouho po tomto odmítnutí v parlamentu si podobný „návrh zákona“ chtějí dát do volebního programu.

Karel Čapek o Mnichovu v osmatřicátém roce napsal, že kdo byl věrný dříve, zůstane věrný i dnes, kdo zrazoval dříve, bude zrazovat znovu.

Snad proto se zdá být nejlepším spojencem dnešního vedení ČSSD poslanec TOP09 šaškující s tibetskou vlajkou, typický představitel, který v době svého řízení ministerstva financí prosadil zákony a opatření, které byly v zásadním rozporu se základy nejstarší politické strany u nás, sociální demokracie.

Ještě že aspoň komunisté se k tomuto triumvirátu nepřidali!

Vlastenectví

digg del.icio.us TRACK TOP
Od blechovan | Zarazeno v názory | Zatim zadne komentare.

Od dob Havla Velikého nám páni matou pojmy jako vlastenectví, nacionalismus a šovinismus. Prosazování zájmů a potřeb obyvatel vlastní země začalo být označováno pohrdlivě jako nacionalismus. Vlastní národní zájmy mohly mít jen USA (zato kdekoli ve světě, včetně třeba ruských nerostných zásob) a možná ještě trochu Německo. Ale malá ČSR či dokonce ČR? Ta by měla s úklonem až k zemi poslouchat ty „lepší“ na slovo.

Přes rozvolnění mravů i zákonů v této oblasti zůstává rodina základem společnosti. V širším světovém měřítku je pak základem světové komunity stát, tvořený jednou či více národními skupinami. Jak je přirozená a potřebná rodinná soudržnost a vzájemná pomoc, tak je vlastenectví přirozenou obhajobou potřeb i existence národa, ze kterého já, moje rodina, moji předkové jsme vzešli. Vlastenec hájí zájmy této komunity, zvané vlast, ne na úkor jiných. Je též hrdý na výsledky práce své i předchozích generací. Také má za důsledky svých činů odpovědnost.

Naproti tomu dříve používaný pojem šovinismus nadřazuje zájmy vlastního národa nad ostatní svět. Takové America the first. Případně z nedávné historie známá nadřazenost koloniálních mocností – metropolí nad pokořenými a vykořisťovanými národy, nemluvě o německém nadčlověku.

Vlastenectví nevylučuje, naopak předpokládá uznání rovnosti národů a států i to, že jejich vzájemná spolupráce zvláště v kulturní a ekonomické oblasti je založena na zásadě vzájemné výhodnosti.

Ne dodat domorodcům na tichooceánských ostrovech pár cetek či zastaralých výrobků a získat za to bohatství perel – a postupem času nadvládu nad ostrovany. Nadvládu, která umožňuje vykořisťovat a bohatnout jedněm na úkor těch nerovnoprávných.

My, čeští občané, máme být na co hrdí. Naše bohatství nespočívá v okrádání jiných zemí ani v potlačování jiného národa. Vyplývá z práce naší a našich předků. Ti, kteří odcházeli do světa – ne vždy jen podle hesla ubi bene ibi taria -, aby po návratu chtěli mistrovat naše občany a urážet je údajnou vlasteneckou malostí, ti by měli v duchu hodně dlouho počítat, aby se uklidnili a pochopili, že naše vlast je tady, ne za oceánem či v nějaké nadnárodní bance!

Připomeňme si starší případ, jak dobře funguje kapitalismus.

Pravice by chtěla svěřit naše peníze, včetně na zdravotnictví a důchody, do soukromých rukou, neboť je přece známo, že „soukromník je lepší hospodář než stát“. Dokládá to i následně uvedený starší případ.

Miliardový podvodník Madoff byl odsouzen na 150 let do vězení

V pondělí 29. 6. 2009 byl odsouzen na 150 let do vězení americký finančník Bernard Madoff, jehož pyramidové společnosti připravily podvodně své klienty o

50 miliard dolarů.

Podstata jeho trestného činu spočívala ve využití tak zvaného Ponziho schema.

V tomto schématu podvodník získává peníze od investorů s tím, že je zúročí. S penězi však neoperuje, pouze vyplácí jen některé investory. Tento proces funguje jen do té doby, dokud přicházejí noví investoři, přičemž část z nich nikdy své peníze neuvidí. Toto schéma, zvané letadlo, použil podle soudu i Bernard Madoff.

Prokuratura také slíbila hradit škody ze zabaveného Madoffova majetku. Madoff ovšem potřebnou částku ani zdaleka nemá.

Inu, chytrost nejsou žádné čáry… A s poctivé práce nikdo nezbohatne, z podvodů ano, jen se nesmí nechat chytit. Jako třeba Pitra, Kožený, Krejčíř, Bakala …

Saturnin byl lepší

digg del.icio.us TRACK TOP
Od blechovan | Zarazeno v Povzdech | Zatim zadne komentare.

Docela chápu, že se vládní místa snaží, aby případné dezinformace byly uvedeny na pravou míru, jak kdysi krásně vyjádřil pan Jirotka v Saturninovi. Otázka je jen v tom, co to ta pravá míra je.

Abych byl konkrétní. Putin ovlivnil americké prezidentské volby, létá digitálnem. Otázka, je, zda je to informace či to druhé.

Já bych si představoval, že zasvěcené a oficiální místa přesně vyjmenují čím, jakými zákroky – samozřejmě prokazatelnými včetně důkazu o autorství -, k tomu došlo. Jinak byl Saturnin lepší. Ten totiž citoval „napravovaný“ text, jenž pak uvedl na pravou míru konkrétním popisem „jak to opravdu bylo“.

Jiný dnešní příklad. Americký režisér Stone natočil film s Putinem. Proti jeho promítání u nás se hned vzedmula vlna odporu. To odpovídá kvalitě našich neziskovek a slavné CTHH. Vzhledem k tomu, že není problém na internetu (v ruštině a v angličtině) dotyčný film vyhledat, měli by naši „na pravdu uvádějící“ specialisté polemizovat ne, zda se má či může film u nás promítat, ale s konkrétními nepravdami, jež film obsahuje (pokud tam nepravdy jsou). Jinak se nejedná o boj s propagandou, ale o úsilí cenzurovat informace.

Zablokovat na internetu nepohodlné informace není řešení. Argumenty yje vyvrátit, to je cesta k úspěchu. Cenzura vlastně jen povzbuzuje šíření informace (třeba i nepravdivé) všemi neoficiálními cestami.