Archive for the 'Poznámky' Category

Vlastenectví

Sobota, Leden 18th, 2020

Vracím se k pojmu, který je v posledním období u nás a v EU vlastně odmítán – k vlastenectví.

Vždy jsem považoval za zásadní ohleduplný přístup všech členů rodiny, spolku až státu k naplňování potřeb širokého kolektivu. Zkrátka je přece nejen obvyklé, ale i potřebné, aby lidé ve prospěch toho celku, v němž žijí, pracovali a vlastní prací i jinak hájili jeho zájmy. Dnes se někteří staví k vlastenectví (a někteří i k rodině) jako k něčemu nežádoucímu, co škodí jiným.

Ale to není pravda! Otec, matka i děti se přece starají nejen o osobní vlastní blahobyt, ale o prospěšnost celého rodinného celku. Podobně pak občané státu. Rozhodující ovšem musí být, že tato snaha je v souladu se zájmy i ostatních lidí či zbytku světa. Ne tedy bezohledně (třeba „naše rodina především, byť na úkor ostatních“), ale v souladu s všeobecně platnými zásadami. Odmítají fašistickou zásadu, že co je prospěšné – třeba – pro Německo či Španělsko, (jak tomu bylo před druhou světovou válkou). Ovšem dnes vlastně nemůže platit, že Amerika či Čína je jediná, ostatní musí ustoupit.

Pokud bychom se vzdali takových činností, které – aniž by porušovaly zákony a zájmy jiných – prospívají našemu „klubíčku“, kdo by se o nás, naši rodinu, město, stát asi staral?

Takže popírat vlastenectví založené na respektování platných zásad je protismyslné. Nebo přesněji – znamená podporovat ty, kteří z našeho nevlastenectví budou těžit. Nemyslím třeba EU, ale když některá vůdčí síla přednostně prosadí své zájmy a ostatní členové jen ustoupí? Pak bychom v zásadě svou činností posilovali toho „úspěšného“ na úkor vlastních potřeb.

Proto jsme členy EU ne v rozporu a proti zájmům naší země, ale proto, že celek sílí svými součástmi. Pokud by to tak nebylo, ztratilo by členství zdůvodnění.

Dvojí metr? – Dnes běžné

Čtvrtek, Duben 11th, 2019

Zpráva dne: Britská policie zatkla zakladatele WikiLeaks Juliana Assange. Byl vzat do vazby v centru Londýna. Assange na internetu prozradil spoustu utajovaných informací o amerických a dalších západních představitelích a vládách, které však ukazují tak zvanou západní demokracii ve velmi nepříjemném světle.

Musím přiznat, že podobný Assange, kdyby odpovídajícím způsobem vystoupil v éře socialismu u nás, asi by byl rovněž stíhán.

Problém je v tom, že československým představitelům z předlistopadového období podobné jednání vyčítají a označují je jako nespravedlnost, komunistický teror, ba zločinnost, zatímco když to dělá „svobodomyslná západní demokracie“, je všechno oukej, ba zasluhuje potlesk.

A hele!

Sobota, Říjen 27th, 2018

Tak jsme se dověděli na Parlamentních listech od Jaroslav Míthy (ODS), že naše země je v dobrém stavu: „Moje nezletilá dcera jezdí bez obav do školy autobusem, to by ve Francii už na mnoha místech nešlo.“

Jak si tak vzpomínám, všechny tři naše děti chodily či jezdily do školy od první třídy do promoce pěšky či veřejnou dopravou, aniž by se obávaly, jako ty dnešní ve Francii.

Asi byla ČSSR zemí v dobrém stavu.

Sudetský pláč nad rozlitým mlékem

Pondělí, Červen 4th, 2018

Ať si bývalí českoslovenští Němci, vysídlení v roce 1946 do Německa – dnes vlastně již spíše jen jejich děti a vnuci – nestýskají na Beneše za to, že museli svou někdejší domovinu opustit.

Pomineme-li jejich vlastní volání po domově v říši, které bylo Hitlerovi záminkou k protičeskoslovenské kampani, je zde jiný, a to převaažující, důvod, proč k vysídlení (transferu) došlo. Je jím Hitlerovo rozhodnutí nespokojit se s odtržením českého pohraničí (do něhož vnutil i některá většinově česká území), ale zničit celé zbytkové Československo. Vynucený a potupný protektorát, v němž Češi byli i podle zákona méněcennými příslušníky, by možná západní politici ještě spolkli. Ale když Hitler, vášnivě podporovaný většinou Němců, zvláště těch bývalých českých Němců, zahájil přepadením Polska druhou světovou válku, zadělal na vysídlení nejen od nás, ale i z Polska či Maďarska.

Pokud by se spokojil s tím, co v Mnichově Britům a Frantíkům sliboval, nedošlo by k světové válce a nevznikla by možnost k obnově ČSR v předválečných hranicích.

Vyčítejte, nespokojení vysídlenci, hlavně svým předkům, kteří se nespokojili s přičleněním k Německu, ale usilovali zničení našeho státu a o světovládu. Neuspěli, a dnes chybná rozhodnutí svých otců a dědů chtějí svádět na nás, jmenovitě na tehdejšího prezidenta Beneše, jako kdyby o vystěhování rozhodoval on.

Pak věřte propagandě v ČR

Čtvrtek, Listopad 30th, 2017

Na webu novinky.cz je článek s nadpisem:

Češi jedí o polovinu masa víc než dříve.

Hned je to doloženo grafem, který ukazuje, že dříve se spotřebovalo 48,6 kg masa na obyvatele, zatímco v současnosti 80,3 kg na osobu.

Vypadá to přesvědčivě, ale pozornější čtenář se zamyslí nad tím, proč rok 2016 srovnáváme s rokem 1950.

Pokud se podíváme do minulosti pozorněji, tak můžeme srovnávat:

Spotřeba na 1 obyvatele kg
1939 38,1
1944 13
1954 46,7
1990 96,5
2000 79,3
2016 80,3

 

Údaje v tabulce jsou podle statistického úřadu ČR, tedy asi správné.

Jak snadno, srovnáme-li nízkou poválečnou spotřebu (stejně vyšší než ta za první republiky) se současným stavem můžeme dojít k chybnému závěru. Naopak, sledování časové řady názorně ukazuje, jak se spotřeba masa u nás soustavně zvyšovala.

Tím ovšem nemíním znevažovat třeba dostupnost a pestrost sortimentu masa a masných výrobků, ovoce a zeleniny a podobně.

Tak nevím, je ten údaj z novinek hoax, Fake news nebo jen úmyslné zkreslení:

Tak „úspěšně“ šíří pravdu oficiální propaganda.

30.11.2017 http://vyskov.pohled-zleva.cz/clanek/tak-se-dela-propaganda/

Menšiny na Ukrajině

Úterý, Září 12th, 2017

Ukrajina přijala zákon, že od roku 2020 se v ukrajinských školách bude vyučovat jen v ukrajinském jazyce. Co na to EU s její ochranou menšin?

Miliony Rusů, Maďaři, Poláci a další menšiny (včetně těch Porošenkem podporovaných Tatarů krymských) na Ukrajině se mají smířit s odnárodňováním? Jak chce vedení Ukrajiny, navíc s tichým souhlasem EU a USA, dosáhnout smíření s Luhanskem a Doněckem, nemluvě o řeči o osvobození rovněž většinově ruského Krymu, když oficiální ukrajinská státní politika je školy jen ukrajinsky. Vyjádřeno stručně:

Poukajinšťovat, poukrajinšťovat, poukrajinšťovat!

Představa, že by v meziválečné době v ČSR Němci neměli své školy byla i pro československé politiky nepřijatelná. A stejně Němci tvrdili, že jsou v ČSR šikanováni.

Sankce?

Pátek, Září 9th, 2016

Novinky cz uvádí v jednom sdělení v titulku:

„Bludný kruh sankcí KLDR nezastavil, možná má pravdu Trump…“

Bludný kruh, to je výstižné vyjádření. Chce to však poněkud objasnit situaci. Když v roce 1953 bylo v Koreji přijato příměří, protože ani jedna z válčících stran nebyla schopna a snad ani ochotna vést válku dál, rozdělili Koreu na jižní a severní část a mezi oběma probíhalo v různé době jednání o spolupráci. Byly údobí, kdy to vypadalo, že bude dosažen dohody a sjednocení země (pod zásadou Jedna země, dva systémy; asi jako Čína a Hongkong).

Jenže v Korejské republice zůstaly významné americké vojenské útvary, včetně těch, které jsou vybaveny jadernými zbraněmi. USA dosud odmítají – záminka se vždy najde – uzavřít mírovou smlouvu (v Koreji působila armáda USA pod vlajkou OSN) se severní s KLDR. Naopak, každoročně v blízkosti hranic KLDR probíhají velká vojenská cvičení. Hranice mezi oběma polovinami země rozděluje rozsáhlá betonová stěna (malá čínská zeď), podstavená jižní Koreou s dopomocí USA.

Když podobné řinčení zbraněmi nepřestávalo, rozhodli v KLDR v rámci zajištění obrany (země nemá mírovou dohodu, nachází se ve válce, dodnes přerušené příměřím) vybudovali silnou armádu a pro odstrašení možného úderu americkými jednotkami vyvinuli jadernou zbraň a rakety pro její dopravu na cíl.

Pokud by Američané chtěli tento stav mírově řešit, měli by to snadné. Stačí uzavřít s KLDR mírovou smlouvu a garantovat nepoužití jaderných zbraní proti této zemi.

Jenže to se právě některým místům v USA nehodí. To by výrazně zklidnilo situaci a Korejská republika (jih) by nepotřebovala nakupovat zbraně. Rovněž armáda, námořnictvo a letectvo USA by mohlo uvolnit značné síly a prostředky pro mírové potřeby. Zřejmě vojenskoprůmyslový komplex (termín prvně použil americký prezident D. Eisenhower, když končil své funkcí období) podobné uklidnění nejen nepotřebuje, ale dokonce nechce připustit.

Proto sankce proti KLDR stíhá sankci, ale výrobci zbraní si mastí kapsu. Zato Severní Korea tak ekonomicky krvácí.

Jen pro úplnost. V době korejské války vyhlašoval veřejně americký velitel (tuším že generál Douglas McArthur) se nechala slyšet, že USA vybombardují sever Koreje do doby kamenné.

Chtěl bych dodat, že i někteří pracovníci z našeho okresu se na obnově Koreje v rámci svých podniků podíleli, a že tam tu „dobu kamennou“ zažili, vlastně potvrzovali.

Co je terorismus

Pátek, Červenec 15th, 2016

Prezident Zeman se nechal slyšet, že je třeba vůči terorismu volit tvrdší přístup.

Obecně je třeba souhlasit. Jakási „lidskost“ při posuzování nelidského běsnění teroristů je nemístná. Kdo vraždí či mučí nevinné, ničí jim domy a byty a zapřičiňuje všemožné škody proto, aby na sebe a „svou“ pravdu upozornil, nejen že nezasluhuje milosti. Naopak, jako chorobný nádor společnosti musí být tak či onak odstraněn. Nejde-li to jinak, i nemilosrdně zbraní.

Problém je ovšem spíše v definici, co je to terorismus.

Podívejme se na Ukrajinu. Když po řadě – jistě ne přijatelných – tvrdých zákroků proti těm, kteří byli stoupenci dříve zvolené vlády a prezidenta majdanovskými revolucionáři (viz Oděsa či neobanderovci napadený autobusový zájezd Krymčanů, vyslaný na podporu ruštiny jako druhého úředního jazyka), podle Západu to terorismus nebyl, byť byly zavražděny desítky lidí. Následovala tak zvaná protiteroristická operace vyhlášená pomajdanským prezidentem, během níž ovšem nebyli zatčeni či ostřelováni ti, kteří nerespektovali zákonnou vládu, ale ta část obyvatel, která se nechtěla vzdát svého jazyka. V čem byli a jsou teroristy ruskojazyční Ukrajinci? V tom, že mají jiný názor než západem schválený neobanderovský systém? Ale to je přece záležitost demokracie. Jakmile jim někdo zbraněmi nutí změnit názor – a to i za cenu bombardování civilních objektů – naskýtá se otázka. Jsou teroristé ti, či oni?

Zkrátka – nejdříve je třeba pojmy „terorismus a terorista“ řádně definovat a teprve pak volit metody boje. V souladu se zákonem. Zatím to vypadá tak, že terorista je ten, kdo i beze zbraně projevuje zásadní nesouhlas s nějakým řešením, zatímco masové vraždění Iráčanů americkými a britskými hrdiny ve válce po roce 2003 bylo akcí záslužnou? Pole pana Havla humanitární?

Když čečenští teroristé hodlali vyhodit do povětří školu i se stovkami dětí, Západ mlčel. Takže se naskýtá otázka, zda není nejvyšší čas nejen definovat z hlediska mezinárodního práva pojem terorismus, ale proti všem projevům terorismu světovým společenstvím bojovat. Nejen tehdy, kdy se „nám“ to hodí, ale zásadně a vždy.

Říše vítězí na všech frontách pro Evropu!

Neděle, Květen 10th, 2015

Mezi starou obchodní korespondencí jsem našel zajímavý příklad německé válečné propagandy.

Říše vítězí

Viktoria vítězství

Říše vítězí na všech frontách pro Evropu!

 

Pro upřesnění. Podle plánu Barbarossa počítali nacističtí vládci Německa, že do tří měsíců bude jejich vítězný pochod do Sovětského svazu dovršen, Rudá armáda bude rozdrcena, hlavní města Moskva, Leningrad i Kyjev budou v rukou wehrmachtu (a podle šílených představ „Vůdce“ srovnána se zemí).  Tedy v závěru září 1941 měl blitzkrieg vyvrcholit postupem na východ za Moskvu.

Ještě 3. července 1941 si náčelník německého generálního štábu pozemních vojsk Halder do deníku zapsal:

„Proto nebudu přehánět, jestliže řeknu, že tažení proti Rusku jsme vyhráli během 14 dní.“

A 8. července: „Nepřítel již nemůže vytvořit souvislou frontu ani na nejdůležitějších směrech. Dále bude pokračovat náš postup k dosažení čáry Volha-Archangelsk.“

Avšak téměř po třech měsících války Němci tvrdě bojovali v prostoru Smolensk. Kdeže Volha, kdeže Astrachaň! A přece zvláštní poštovní razítko hlásalo vítězství.

Hlásalo, hlásalo, avšak poněkud předčasně. Nakonec Hitler unikl trestu sebevraždou, a Rudá armáda se spojenci porazila Německo, jak se říká „na hlavu“, a donutila je k bezpodmínečné kapitulaci.

Nekřič hop, dokud jsi nepřeskočil!

A to platí i dnes!

 

Má církev stavět hospice?

Sobota, Duben 4th, 2015

Aktuální zamyšlení prezidenta nad tématem, čím může katolická církev (nejen tato) v rámci probíhajících restitucí přispět společnosti, rozčílila pana Vlka, tedy bývalého arcibiskupa pražského, Prý nemá prezident úkolovat církev.

To jistě nemá. Církev by měla plnit své polání v tom směru, který si historicky slovně prosazovala. Tedy s výjimkou, že nemá ona diktovat nečlenům církve, co smí a nesmí, nemá je urážet, jako před několika staletími mučit a upalovat pro kacířství, bezvěrectví, čarodějnictví… (Víte že v někdy oficiálním církevním materiálu Kladivo na čarodějnice je tvrzení, že „pochybnosti o existenci čarodějnic zavání kacířstvím?)

Ale podívejme se na to, kde církev k majetků většinově přišla. Byli to vládcové, tedy šlechta, kteří předávali část svého majetku, včetně nevolníků, církvi, zpravidla s konkrétním určením. Jak k tomuto majetku šlechta přišla? Když se rodilo feudální uspořádání, byl majetek společným vlastnictvím tehdejších komunit, obcí. Šlechtici se svými družinami někdy v zájmu, většinou pod záminkou ochrany prostého lidu si pole i lesy přivlastnili a postupně dřívější rovnoprávné příslušníků obščiny ovládli a znevolnili. Panovník či nižší šlechtic pak, když chtěl mít své postavení kryté náboženskou ideologií, podplácel, uplácel či obdarovával církevní instituce tím, co dříve patřilo těm obščinám, ale i nevolníky. Ti se pak nemohli stěhovat z panství (v tomto případě církevního), kam by chtěli, museli na panském, tedy i církevním robotovat. Ostatně každý hospodář musel místnímu katolickému faráři (farnosti, kam obec spadala) platit desátky.O to i v pozdější době, kdy takový hospodář se přihlásil k jiné než katolické církvi.

Jak to formuloval císař Josef II.? Zrušil z moci vládce stovky klášterů, které nesloužily společnosti. Zachoval a podporoval takové řády, které se staraly o nemocné a přestárlé, organizovaly vzdělávání (Jezuité, ale nejen oni). Zkrátka církev nedostala darem obščinám vyvlastněný majetek proto, aby si žila rozmařile, aby si stavěla přepychové objekty far, biskupství a klášterů, ale aby plnila své náboženské, charitativní a vzdělávací poslání.

Neměl by se tedy důchodce pan Vlk divit, když stát očekává, že takové funkce při bohatém majetkovém zisku z restitucích bude plnit „za své“.

Evangelium, které je základem a zdůvodněním její existence, nikde nepodporuje bohatství a rozmařilost, ale naopak, ústy Krista hovoří o blahoslavených chudých, jejichž je království nebeské, a odsuzuje hromadění bohatství.

Iniciativa k využití restitucí ve prospěch pomoci potřebným by měla vycházet z nejvyšších představitelů církve. Ti naši místo toho očekávají, že i po mnohamiliardových restitucích katolické organizaci bude stát udržovat církevní objekty, platit církevní školství. No prostě v rozporu s Ježíšovým odkazem i se stanoviskem papeže Františka chtějí hrabat, hrabat a hrabat.

Zájemcům doporučuji jako jeden z konkrétních příkladů pobělohorské „spravedlnosti“ článek z webu České národní listy.

http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/po-bitve-na-bi-le-hor-e-kradli-ci-sar-s-ti-i-katolicka-ci-rkev.html

Jen na okraj. „Chudé církve“ podle sčítání lidu ovládají (obsluhují?) jeden a půl milionu věřících. Stát jim platil cca 5 000 profesionálních kněží (biskupů atd.). To tedy znamená, že stát platil církvím na každé tři stovky věřících jednoho profesionálního církevníka. A to těm Vlkům a Dukům bylo až moc málo.